Stejné slovo na etiketě — velmi rozdílný prášek v balení. V září 2026 jsme na českém trhu koupili jako běžní zákazníci 21 značek matchy a spolu se dvěma našimi čaji je poslali do akreditované laboratoře. Stejná laboratoř, stejné metody, stejné testy pro každý vzorek. Mezi 21 značkami z trhu jsme našli 32násobný rozdíl v ceně za gram, 14násobný rozdíl v olovu a 25násobný rozdíl v chromu.
Test v pěti bodech
- 5 z 21 výrobků uvádí Čínu nebo Jižní Koreu — nebo si o původu odporuje. Všech pět se prodává jako matcha.
- Dva čaje s logem BIO obsahovaly dva insekticidy v 61× až 130× vyšší hladině, než jakou laboratoř uplatňuje u BIO výrobků.
- Olovo se lišilo 14×, chrom 25×. Nejvíc olova měly dva výrobky deklarující Čínu.
- U vzorku s nejvyšším obsahem hliníku dávají 2 g matchy denně téměř polovinu tolerovatelného týdenního příjmu podle EFSA — jen z matchy.
- Barva, změřená za minutu, laboratorní výsledky překvapivě dobře předpověděla.
Podívejte se na video
Celý test za necelých 14 minut s animovanými grafy (anglicky). Přehrát na YouTube →
Nejdřív na rovinu
Jsme Kyosun, dovozce japonské matchy z České republiky. Proto hned na začátku: test jsme zadali, zaplatili a zařadili do něj dva naše čaje — Kyosun A+++ a Kyosun A+. Byly koupeny, odeslány a změřeny stejně jako všechny ostatní vzorky, ve stejných zakázkách a stejnými metodami. V grafech jsou šrafované, abyste je mohli kdykoli dát stranou a dívat se jen na trh.
Ostatních 21 značek zůstává anonymních, očíslovaných jako Sample 1 až 21 podle celkového výsledku. Nejde o to někoho jmenovat. Jde o to, jak trh skutečně vypadá — a na co si dát pozor, když matchu nakupujete pro kavárnu, výrobu nebo do regálu.
Proč na tom záleží
Zaprvé název. Česká vyhláška č. 187/2023 Sb. v § 4 odst. 3 říká: „Zelený čaj připravený rozemletím sušených nejmladších lístků čaje pravého z Japonska na jemný prášek lze označit jako ‚matcha‘.“
Zadruhé nabídka. Japonsko v roce 2025 vyrobilo zhruba 6 300 tun tenchy, tedy lístku, ze kterého se matcha mele. Čínská státní média přitom uvádějí přes 12 000 tun matchy ročně jen z Číny — zhruba 70 % světové produkce. Poptávka Japonsko přerostla a ne všechno, co se prodává jako matcha, odtud pochází.

A zatřetí, to nejdůležitější: matcha není louhovaný čaj. U sypaného čaje vypijete nálev a lístky vyhodíte. Matchu rozšleháte ve vodě celou a celou ji spolknete. Co je v listu — dobré i špatné — skončí v šálku, a tedy ve vašem zákazníkovi.

Jak jsme testovali
V září 2026 jsme na českém trhu koupili jako běžní zákazníci 21 značek matchy — na velkých e-shopech, v lékárnách i ve specializovaných obchodech; od nejlevnějšího prášku po prémiové značky, BIO i konvenční, většinou v sáčcích, některé v plechovkách. Laboratoř potřebovala 300 g na vzorek, takže u malých balení jsme koupili víc kusů téhož výrobku, vždy z jedné šarže. Každý vzorek je tedy jedna šarže.
Před odesláním jsme každé balení vyfotili a uložili stránku prodejce. Pak vzorky putovaly do akreditované laboratoře ALS Czech Republic; pesticidy screenovala ALS Laboratories ve Velké Británii.
- Měřilo se: olovo, kadmium, chrom a hliník; celkový počet mikroorganismů, E. coli a salmonela; kofein; screening reziduí pesticidů. Barvu (a*) jsme měřili sami kolorimetrem.
- Neměřilo se: arsen, rtuť, plísně, mykotoxiny, chloristan, katechiny — o nich tedy výsledky nic neříkají.
- Náklady: zhruba 1 600 € za vzorky a zhruba 6 350 € za laboratoř.

Původ: nejsilnější signál
Pět z 21 výrobků uvádí místo Japonska Čínu nebo Jižní Koreu — nebo si odporuje: Japonsko na obalu, Čína na webu prodejce. Všech pět se prodává jako matcha.
Medián olova u 16 výrobků s deklarovaným japonským původem byl 0,093 mg/kg, u pěti ostatních 0,617 mg/kg — víc než šestkrát víc. Chromu bylo dvakrát víc a hliníku skoro o polovinu víc. Čtyři z těch pěti spadly do našeho nejnižšího barevného stupně, ze šestnácti japonských tři. A všech pět patřilo mezi osm nejlevnějších výrobků testu.

Jde o malé skupiny, takže je to pozorování, ne statistický důkaz. Rozdíl ale drží ve všech ukazatelích, na které jsme se dívali.
Pesticidy: logo BIO není důkaz
Tady jsou zprávy většinou dobré: 19 z 23 vzorků nemělo žádné zjistitelné reziduum. Tři ze čtyř zbývajících se ale vážou k označení BIO.
Dva výrobky nesou na obalu logo BIO. Ekologické zemědělství takové syntetické pesticidy nepovoluje, proto je laboratoř posuzovala proti hladině, kterou uplatňuje u BIO výrobků. Oba obsahovaly tytéž dva insekticidy, bifenthrin a chlorfenapyr: Sample 18 v 68× a 130× vyšší hladině, Sample 15 v 61× a 130× vyšší. I když padesátiprocentní nejistotu měření laboratoře započítáme v jejich prospěch, zůstávají nejméně 30× nad ní.
Třetí výrobek certifikaci BIO na obalu nemá, ale jeho web popisuje čaj jako pěstovaný na malých BIO čajových polích. Laboratoř našla sedm různých reziduí; jedno z nich, chlorpyrifos, 2,5× nad maximálním limitem EU pro čaj. Chlorpyrifos není v EU od roku 2020 povolený. Čtvrtý výrobek, bez jakéhokoli odkazu na BIO, měl dvě rezidua — obě hluboko pod limity pro čaj.
Nejsme úřad a právní závěry nevyvozujeme. Vzorec je přesto jasný: samotné logo BIO není důkaz. Laboratorní protokol ano.
Těžké kovy a hliník
Čajovník přijímá kovy z půdy, ve které roste — a ze znečištěného vzduchu a vody. U louhovaného čaje se jich do šálku dostane jen část; u matchy spolknete celý list. Právo EU pro olovo, kadmium, chrom ani hliník v čaji limit nestanoví, proto vzorky srovnáváme mezi sebou a u olova používáme vlastní laťku 0,1 mg/kg — není to zákonný limit, jen orientační čára.

Nejvíc záleží na olovu: hromadí se v těle a podle EFSA pro jeho příjem není známá bezpečná hladina. Nad naší laťkou bylo 12 z 21 značek z trhu. Nejvyšší hodnoty, 0,84 mg/kg — víc než osminásobek laťky — měly dva výrobky, jejichž obal nebo web deklaruje Čínu. U pěti vzorků laboratoř olovo nad mezí stanovitelnosti nenašla.
Kadmium se v těle také hromadí, hlavně v ledvinách. Tady je obrázek lepší: 16 vzorků bylo pod mezí stanovitelnosti a nejvyšší hodnotu měl opět výrobek deklarující Čínu. Chrom se pohyboval od 0,10 do 2,45 mg/kg — 25násobný rozdíl.
Hliník je zvláštní případ. Čajovník ho přirozeně hromadí, takže ho má hodně každá matcha — i tak byl rozdíl 4,5násobný, od 550 do 2 450 mg/kg. Dospělý člověk o hmotnosti 70 kg, který vypije 2 g matchy denně (jednu lžičku, jak doporučuje většina obalů), dostane za týden u nejlepšího vzorku 11 % tolerovatelného týdenního příjmu podle EFSA, u mediánu 28 % a u nejhoršího 49 %. To je jen z matchy: podle EFSA dodá běžná strava dospělého už sama zhruba 20 až 150 % tohoto příjmu. S nejhorším vzorkem by tak limit překročil každý, komu strava dodává víc než polovinu. Není to hodnocení rizika, jen počty — ukazují ale, proč u matchy záleží na tom, co je v prášku.
Barva a „ceremoniální“
Čím zelenější prášek, tím mladší a lépe stíněný list. Barvu jsme měřili na stupnici a* a vzorky řadili do vlastních stupňů, stanovených dřív, než dorazily jakékoli laboratorní výsledky. Sedm z 21 značek z trhu skončilo v našem nejnižším stupni, kterému říkáme nevyhovující jakost. Nejvyššího stupně nedosáhla žádná značka z trhu; Kyosun A+++ ano.
Jedenáct výrobků se prezentuje jako ceremoniální nebo prémiové. Čtyři z nich ceremoniální barvy nedosáhly a dva z těch čtyř spadly do nejnižšího stupně. „Ceremoniální“ je marketingové slovo; žádný zákon ho nedefinuje.

Co nás překvapilo: barva, změřená za minutu, laboratorní výsledky dobře předpověděla. Sedm nejzelenějších vzorků z trhu mělo medián olova 0,104 mg/kg, sedm nejbledších 0,382 mg/kg. Zelenější vzorky měly také víc kofeinu a méně hliníku. Žádný z nejzelenějších nedeklaroval jiný než japonský původ; z nejbledších čtyři.
Pomůže cena?
Ano, ale ne spolehlivě. Průměrný výsledek se s cenou zlepšuje, uvnitř každého cenového pásma se ale výsledky hodně liší. Jedna dostupná japonská matcha, za zhruba 20 € za 100 g, skončila celkově čtvrtá; některé dražší nesly rezidua pesticidů. Pro úplnou transparentnost: Kyosun A+++ byl nejdražší čaj celého testu a Kyosun A+ stál zhruba třetinu.
Samotná cena tedy zárukou není. Ale nejlevnější konec trhu je tam, kde se soustředil jiný než japonský původ, bledé barvy i nejvyšší obsah kovů.
Celkové pořadí — s našimi vahami
Nakonec jsme vše složili do jednoho celkového pořadí. Váhy jsou naše a ukazujeme je otevřeně: nejvíc váží původ a pesticidy, pak kovy, mikrobiologie a barva, pak kofein a nejméně cena. Kyosun A+++ skončil první a Kyosun A+ třetí, mezi nimi značka z trhu, Sample 1. Protože váhy jsou naše volba, ukázali jsme klíčové výsledky výše i zvlášť. Na druhém konci: všech pět výrobků s jiným než japonským původem nebo s rozporem v něm skončilo v dolní polovině.
Co tento test říct neumí
- Každá značka byla testována jednou — jedna šarže koupená v září 2026. Ukazuje, co jsme koupili, ne celou produkci značky.
- Netestovali jsme všechno: arsen, rtuť ani mykotoxiny jsme například neměřili.
- Barvu jsme měřili sami; stupně barvy, laťka olova i váhy pořadí jsou naše volba.
- Není to úřední kontrola. Je to poctivý pohled jednoho dovozce na trh.
Na co se ptát dodavatele
Pokud nakupujete matchu pro kavárnu, výrobu nebo obchod, z výsledků plynou tyto otázky:
- Japonský původ, jasně uvedený — a stejný na obalu, na webu i ve specifikaci.
- Nespoléhejte na „ceremonial“ nebo „premium“. Dívejte se na barvu a vyžádejte si vzorek.
- Logo BIO neberte jako důkaz. Žádejte laboratorní protokoly na kovy, pesticidy a mikrobiologii.
- Protokoly kontrolujte. Mají být z akreditované laboratoře a uvádět šarži, kterou popisují. Jeden protokol, jedna šarže. Když dodavatel ukazuje roky tentýž protokol, buď celou dobu prodával jedinou šarži — nebo protokol slouží i pro šarže, které nikdy testovány nebyly.
Ty naše jsou veřejné: každý laboratorní test našich tříd od roku 2014 najdete na testy.kyosun.com. Pokud chcete rozdíl vidět sami, 50g vzorky našich tříd koupíte přímo v kategorii Vzorky. Velkoobchodní nabídku vám rádi pošleme na sales@kyosun.com.

Laboratoř: ALS Czech Republic, s.r.o. (akreditovaná); screening pesticidů ALS Laboratories (UK) Ltd. Vzorky koupeny v září 2026, výsledky říjen 2026. Barvu (a*) měřil Kyosun kolorimetrem (neakreditovaně). Jeden vzorek od značky, každý z jedné šarže. Ceny přepočteny kurzem 24 Kč = 1 €. Expozice hliníku: EFSA Journal 2008 (754). Nejde o úřední kontrolu.
